kabátek mandlí
Jak se u nás šije kabátek pro mandle v čokoládě?
Ořechy v čokoládě nejsou totéž, co čokoláda s ořechy. Základními surovinami jsou sice v obou případech ořechy a čokoláda, liší se však způsob jejich vzájemného propojení. Zatímco tabulka ořechové čokolády vznikne zalitím jader, ořechy v čokoládě získají svou sladkou skořápku tzv. dražováním. Tato starobylá cukrářská technologie spočívá v pomalém nanášení vrstev cukru, medu, nebo v našem případě čokolády, až do vzniku krusty požadované síly.
K dražování se používají speciální bubny podobné stavební míchačce. Otáčení bubnu udržuje jádra ořechů, kousky sušeného ovoce nebo jakoukoliv jinou vložku v neustálém pohybu a zároveň na ně stékají tenké pramínky čokolády, případně jiné polevy. Poleva na povrchu vložky tuhne a postupně se na ni nabalují další a další vrstvy.
Na obrázku jsou mandle tiramisu.
Mandlový koláč
Mandle hranolky 100 g si můžeš objednat zde u nás na eshopu: Mandle hranolky 100 g
Recept:
Ingredience na mandlový koláč:
180g másla, 180 g krupicového cukru, 300 g mandlí hranolek, 125 g hladké mouky, 1 lžička prášku do pečiva a dvě celé vejce.
Postup:
Měkké máslo vyšleháme do pěny s cukrem, poté přidáme vejce, mandle, mouku a kypřící prásek. Vše dohromady vymícháme do hladkého těsta.
Troubu si předehřejeme na 160 stupňů. Formu si vysteleme pečícím papírem, nebo potřeme máslem a vysypeme kokosem nebo moukou. Do formy dáme těsto. Pečeme cca 70 minut dle potřeby.
Dozdobíme zakysanou smetanou se skořicí.
Dobrou chuť.
bimbo
Oblíbená dětská extrudovaná křupka s jahodovou příchutí!
Etrudování:
Extruze je způsob technologické úprav, při které se namletá obilovina nebo luštěnina protlačuje extruzním válcem, čímž se zahřeje, odpaří se z ní voda a výrobek expanduje.
Výsledkem jsou křehké a nadýchané „křupky“.
čokoočka!
! Novinka nejen pro děti !
Čokoočka s papouškem a spoustu barevných čoko-oček.
Objednáš zde: čoko-očka
SMĚS SVATÉHO MARTINA
Naši směs koupíš zde: SMĚS SVATÉHO MARTINA 150 g
Směs zpracovaného ovoce s perníkovým kořením a praženými mandlemi.
SVATÝ MARTIN A S NÍM SPOJENÉ LEGENDY A TRADICE
Svátek svatého Martina se slaví 11. listopadu, kdy podle pranostiky má Martin přijet na bílém koni a přivézt první sníh. Od toho také vznikla další přísloví a pořekadla, například „Na svatého Martina bývá dobrá peřina“ nebo „Sníh se sype velkou mocí, svatý Martin jede v noci“.
Pečená husa
Když se řekne svátek svatého Martina, kdekoho napadne nejdříve husí pečínka, přestože podle dochovaných informací samotný Martin jedl velmi střídmě, a to převážně zeleninu.
Existuje několik legend o svatém Martinovi a husách. Jedna praví, že Martin se chtěl samou skromností vyhnout svému jmenování na biskupa, a tak se ukryl v hejnu hus, jiná zase, že husy často rušily Martina při kázání, tak z nich připravili hostinu. Jednou z pravděpodobných teorií je také ta, že tyto legendy si vymysleli sedláci až dávno po smrti světce, protože chtěli, aby byl na jeho svátek o husí maso větší zájem.
Zvyky a přísloví: víno
S obdobným nápadem o něco později přišli i vinaři, kteří měli začátkem listopadu již připravené první stočené sudy vína. Pravděpodobně proto se rozhodli pojmenovat tato první vína nového ročníku jako svatomartinská. Ta se tradičně otevírají 11. 11. na slavnostech po celém Česku. Svatý Martin však alkoholu zřejmě neholdoval, takže za touto tradicí není třeba hledat nějakou hlubší symboliku.
Legendy
Svatý Martin z Tours byl původně, po vzoru svého otce, římský voják, který sloužil ve 4. století ve Francii. Legenda praví, že v roce 335 se u francouzského města Amiensu podělil o svůj plášť s promrzlým žebrákem, jenž žádal o almužnu. Protože Martin neměl u sebe žádné peníze ani jídlo, vytáhl meč a rozpůlil svůj velký plášť, aby měl žebrák čím se zahřát.
Později téže noci se prý Martinovi zjevil Ježíš oblečený půlkou pláště, který vzkázal andělům, že právě jeho Martin obdaroval pláštěm a tak se vydal správným směrem ke křesťanství. Po těchto událostech se Martin nechal pokřtít a vzdal se své služby v armádě. Existuje také mnoho legend a vyprávění o jeho skutcích a zázracích, jako bylo uzdravování nemocných nebo odvracení přírodních pohrom. Jako svého patrona si tohoto světce zvolil švýcarský kanton Schwyz.